Proč jsou kvalitní informace psané

tl;dr přenos informace není jednosměrný, snáze se uchovávají, a můžeme je číst ve vlastním tempu.

Již pro začátek, asi se shodneme že na dennodenní předávání informací je nejvhodnější synchronní konverzace, dialog. Dnes ale všichni čučíme do mobilu.

Co je psáno, to je dáno. Věda na které dnes staví celý svět byla zaznamenána písemně, a předávala se lidem napříč časem. Ale to je trochu moc veliký scope.

Co v dnešní době, kdy komunikujeme na mobilu? Messenger, Tinder, WhatsApp, Signal, Telegram, Discord. Je typ lidí co vezme mobil, a zavolá - přenášeje konverzaci k dialogu. Kudos Bro. Zbytek lidí vám píše. A v tom horším případě posílá hlasovky.

Poslat textovou zprávu

Docela super, když už nemusíme psát na papír, co? Můžeme psát kde chceme, kdy chceme. Psaní je tiché, a čtení také. A číst už umíme docela dlouho, povinná školní docházka je od roku ~1869, kdy se lidé učí číst a psát od 6±1 let. Víme jak funguje psaný text, dokážeme se v něm orientovat, přeskakovat slova, domýšlet si kontext i emoce se kterými byl psán.

A jak je to s kvalitou textu? Dá se psát prasácky, a dá se psát úhledně.

A jak je to s kvalitou textu? Dá se psát prasácky, a dá se psát úhledně. ~45 WPM
a jak je to s kvalitou textu? dá se psát prasácky, a dá se psát úhledně ~50 WPM
a jak je to s kvalitou textu? da se psát prasacky a da se psat uhledne ~70 WPM
Ja jak je to s kvaluitou textyu? Da se psat prasacky a da se psat uhledne ~75 WPM

Když budeme psát akademický text, tak to bude něco jiného než short burst do zprávy na messengeru. Mozek ale v obou situacích funguje delší dobu - napsat větu trvá déle než ji říct, můžeme se vrátit k tomu co jsme chtěli vyjádřit, a zamyslet se než zprávu odešleme. Snažíme se vést čtenáře příběhem, rozmýšlíme si jak poskládáme slova, v logickém pořadí stavíme argumenty a předáváme informaci. A na druhé straně je to pohodlné. Dobře napsaný text je radost číst.

Máme volnost v přístupu k čtení informace - přečteme si ji teď, nebo až večer, nebo cestou v autobuse. Nikoho kolem nerušíme. Tak jak jsme zprávu odeslali, druhá strana ji vidí.

Poslat hlasovku

Taaak strašně rychlý. Můžeš prostě říct co máš na jazyku, když potřebuješ předat hodně informací, a moc ti nezáleží na kvalitě pro druhou stranu. Někdy až slovní průjem, ne? Když si odesílatel nesrovná myšlenky za sebe, tak aby to dávalo smysl, začne se přeříkávat, zadrhávat se.

Často hlasovky nemůžeš při přehrání ani ovládat. Majá dvě funkce - spustit, a pauznout. A co rewind? Před jakou dobou začal člověk s tou myšlenkou? V textu vidíš strukturu - kde začínají odstavce a věty. V hlasovce v tom lepším případě jen když křičel nebo byl tichý, ale to jak se dostat do půlky? Leda poslechnout celé a pak od začátku.

Nemůžeš ani ovlivnit jak rychle​si​neco​prectes nebo jak―pomalu―a―důkladně―si―něco―přečteš. Tok informací je konstantní, nedá se vracet. Text plyne jednozměrně jako konverzace, nemůžeš ho číst pozpátku, ale můžeš si ho rozdělit na mikrobloky (slova, skupina slov) a po nich jít zpět v informačním toku. A trvá to oka‑mžik

A to jsem ještě neotevřel téma prostoru ve kterém hlasovku nahráváme, nebo posloucháme. Zkuste někomu poslat hlasovku v hlučném prostředí - to asi nebude úplně příjemný zážitek pro příjemce.

Information bandwidth

Promluvit si s někým je rychlejší než poslat mail nebo zprávu. Poslat hlasovku je rychlejší než napsat. Je ale rychlejší si hlasovku poslechnout než přečíst zprávu? A pochytit z ní informace?

Speech to text & summary

Zatím to vypadá, že u příjemce je text vždy lepší. Může si ale odesílatel vybrat jestli chce mít na inputu voice nebo text? Dnes už dost dobře, pokud mluvíte anglicky. V češtině to bude pořád větší oříšek. Ale tohle by byl ideální svět, kdybychom pak nemuseli v speech-to-text opravovat chyby.

Speech to text na Tensor chipu Pixelu 6. sweet.